KVILDA | PENZION POD SVAHEM, KVILDA

Kvilda získala své jméno od šumavských plání (německy Gefilde), kterými je obklopena. Je nejvýše položenou obcí v České republice - leží ve výšce 1065 m n.m.

Dnešní Kvilda je známé a oblíbené centrum turistického ruchu na Šumavě. Je to výborné místo pro Vaši dovolenou, protože tu kromě penzionů a restaurací (včetně našeho rodinného penzionu a apartmánu) najdete i několik obchodů (potraviny, sport, prodejna lokálních produktů), vyhlášenou pekárnu s minipivovarem, poštu a bankomat ČSOB.

V centru obce se nachází Informační středisko NP Šumava s možností edukačních programů pro školy a veřejnost. Novinkou je v roce 2015 nedaleko obce otevřené Návštěvnické centrum Kvilda, kde si návštěvníci mohou prohlédnout výběh s jeleny, kterým prochází naučný okruh s pozorovacími přístřešky.

http://www.npsumava.cz/cz/1092/sekce/is-kvilda/

http://www.npsumava.cz/cz/5801/sekce/navstevnicke-centrum-kvilda/

V budově obecního úřadu objevíte Stálou expozici Kvildy a Bučiny, kde se můžete seznámit s historií zdejšího kraje a se životem dávných obyvatel Šumavy.

Výhodou je, že na Kvildě je křižovatka několika šumavských "zelených" autobusových linek, takže se při pobytu na Šumavě obejdete i bez auta.

V okolí Kvildy leží řada zajímavých a oblíbených cílů pro Vaše výlety (pěší, na kole a v zimě i na běžkách), jako je například pramen Vltavy, Bučina, Knížecí Pláně, Horská Kvilda, Jezerní nebo Chalupská slať a další. Kvilda je zkrátka ostrov civilizace v srdci divoké Šumavy.

Historie Kvildy

První písemná zmínka o Kvildě je z roku 1345, kdy bylo v místech dnešní Kvildy zřejmě zahájeno rýžování zlata. Hromady propraného materiálu v okolí zlatonosných potoků, tzv. sejpy, najdete v okolí Kvildy a nedaleké Horské Kvildy až do dneška.

Přes Kvildu také vedla tzv. "Zlatá stezka" spojující Kašperské Hory a bavorský Pasov. Přesněji řečeno to bylo naopak, protože ves Kvilda vznikla asi v 15. nebo 16. století u již existující obchodní tepny.

Později, v 18. století, kdy již Zlatá stezka ztratila svůj význam, nastává na Kvildě rozvoj nových řemesel, jako je hamernictví a sklářství, dále se rozvíjí i těžba a zpracování dřeva. Z těchto kořenů vyrostla například světoznámá pila na zpracování rezonančního dřeva, kterou v roce 1820 založil Petr Strunz, nebo proslulá výroba ručních podmaleb na skle rodiny Verderberů.

Dominantou Kvildy je kostel sv. Štěpána, který byl postaven na místě původního dřevěného kostela, který v roce 1889 vyhořel. K jeho obnově se přistoupilo v roce 1894 a v této podobě se dochoval do dnešních dní.

Jak žila Kvilda a její obyvatelé koncem 19. století Vám nejlépe přiblíží pedagog a spisovatel Karel Klostermann ve svém známém románu "V ráji šumavském". Klostermann v něm vypráví příběh šumavských sedláků a dřevařů kolem roku 1870, kdy Šumavu zpustošily v krátké době tři vichřice a následná kůrovcová kalamita.

Po první světové válce se Kvilda prudce rozvíjela, spíše než horská vesnice byla Kvilda malé městečko, kde byste tehdy našli řadu obchodů (mimo jiné i obchod s obuví firmy Baťa), několik firem, poštu, lékaře a školu. Tohle období rozmachu Kvildy ale netrvalo dlouho.

Národnostní rozbroje, druhá světová válka a následný útěk a odsun německých obyvatel Kvildu téměř zdecimovaly. I přes 87 padlých nebo pohřešovaných mužů měla Kvilda ještě v roce 1945 celkem 1450 obyvatel, z toho ovšem jen 15 českého původu.

Po několika letech a několika vlnách osidlování pohraničí žilo v roce 1950 na Kvildě zhruba 240 lidí.

V poválečném období socialismu je Kvilda spojena zejména s pohraniční stráží, která zde měla kasárna a velitelství praporu.

Po pádu komunismu se na Kvildě začal velmi výrazně rozvíjet turistický ruch.